Recenze - Pobrežie hrôzy

Anotace: 

Pokračovanie temného Lesa kostí. Jediný okamih dokáže Gabrielle prevrátiť život naruby. Spolu s mamou žije v majáku na konci mestečka Vista. Mesto chráni bariéra pred Mudmi, ktorých aj naďalej ovláda jediná túžba – večný hlad po ľudskom mäse. Chuť zakázaného ovocia a túžba nasledovať priateľov a chlapca, pre ktorého jej srdce prudšie bije, však Gabrielle razom zhorknú, a tak na vlastnej koži zistí, akí sú Zabijaci rýchli, že Vyznávači znovuzrodenia naozaj existujú, a že v mŕtvych zónach medzi chránenými územiami Protektorátu sa občas všeličo deje... A Gabrielle zisťuje, že cesta späť do Lesa kostí je nevyhnutná.

Můj názor:

Musím říct, že druhý díl této série se mi líbil mnohem víc, než ten první. Zřejmě to bylo tím, že tady skoro nikdo neumřel.  Děj druhého dílu se odehrává o několik desítek let později. Hlavní postavou je Gabriel. Dívka, která si o sobě myslí, že není tak silná jako její matka a nikdy taková ani nebude. Ovšem opak je pravdou. Určité okolnosti ji donutí být silnou. Celý život žije se svou matkou v majáku na pobřeží za ochranou bariérou, která je odděluje od Mudú (znesvěcených). Ve Vistě, kde Gabriel žije se lidem postihnutým infekcí neříká znesvěcení jako to bylo v Lese kostí, říkají jim Mudovia. Život Gabriel se ale zásadně změní a obrátí na ruby, když se svou nejlepší kamarádkou Cirou, jejím bratrem Catcherem a dalšími přelezou přes bariéru. Ano, ze začátku je to fajn, ovšem když je napadne zabijácký Mud, je vše jinak. Někteří se přemění, další jsou infikovaní, některé chytí regruti, jediná Gabriel uteče.

Ano, vyčítá si to, že své kamarády nechala ve štychu, co ale mohla dělat? Mohla tam zůstat, ale chytili by ji a nebo nakazili Mudovia. Její nejlepší kamarádku Ciru chytili také a Catcher? Toho kousli, když bránil Gabriel. Cira a ostatní které chytili jsou potrestáni tím že musí nastoupit k regrutúm, kteří chrání Vistu proti Mudúm. Gabriel se nemůže smířit s tím, že Catcher zůstal za bariérou, ale má velký strach se tam vrátit. Nemá ale jinou možnost, protože ji chycení vyhrožují, že ji nahlásí jestli tam nepůjde a nenajde Catchera kvůli Cire.

Ciru jsem měla ráda kvůli tomu, jaká byla. Věřila, že ve světě před návratem byli superhrdinové, kteří toho dokázali mnohem více než lidé, byla nebojácná, usměvavá, ale poté co ji chytili se úplně změnila. Není se čeho divit, k regrutům nechtěla, ale nic s tím nemohla nadělat. Ovšem další, které chytli jsem vyloženě nesnášela. To jejich chování mě absolutně vytáčelo. Najednou ze sebe dělali, že jsou lepší kamarádi Ciry než byla Gabriel, protože utekla, ovšem byl to jejich problém, že neutekli, Gabriel se například Ciru snažila přesvědčit, ale neposlouchala.

Nakonec se Gabriel dostane přes bariéru pomocí loďky, kterou mají u majáku a dopluje tam přez ocean. Tam se poprvé setká s Eliasom, novou postavou která se objevila v této knize. Elias ji pomůže utéct před znesvěcenými, kteří jsou na pláži a taky ví, kde je Catcher. Chatcher je nakažený a vypadá to dost zle. Když se s ním Gabriel setká, opravdu nevypadá dobře. Slíbí mu, že se za ním vrátí než se přemění. Už tohle je podle mě známka toho, že je to velice silná osobnost, protože kdo by dokázal slíbit, že znovu přejde přez bariéru a vystaví se nebezbečí, jen aby viděl svého milovaného a byl s ním do konce.

Elias je naprosto skvělá postava. Měla jsem ho ráda už od začátku. Rozhodně jsem si ho oblíbila víc než Catchera. Nevím, ale na Catcherovi mi prostě něco vadilo. Zato Elias, ten byl naprosto skvělý. Kdykoliv mohl, pomáhal Gabriel. Byl prostě úžasný :D Měl ovšem take plno tajemství, které se postupem knihy odhalovaly. A můžu říct, že byly opravdu zajímavé.

Imunost, je to vůbec možné? Ano je, tak jako snad ve všehc seriálech a filmech se najde vždy alespoň jeden člověk, který je imunný vůči nějakému viru, tak tomu je I tady. Jenže, co dělají s takovými lidmi? Co by jste řekly, když tito imuní lidé se dostanou mezi Mudy a ti jim neublíží, protože si myslí, že jsou jedním z nich? No jistě, využívají je, pro vlastní potřebu a jejich blízké a lidi na kterým jim záleží drží jako “rukojmí” aby imuní dělali to co chtějí.

V průběhu knihy se dostáváme zpět na chodníky do Lasa kostí. Už vám to prostředí plotů a věčné stonání Mudů chybělo? Nezoufejte, dočkali jste se. Hlavní hrdinové se vydávají do Lesa kostí, aby utekli z Visty. Čekají je všelijaké nástrahy, v patách mají regrúty, kteří je honí a snaží se je dostat zpět do Visty. Ale nejen to, lepí se na ně spousta dalších problem. Nemají to vůbec jednoduché.  Gabriel se navíc o sobě dozvídá dost zajímavé a zásadní věci z minulosti, které toho taky dost změní.

Podaří se jim utéct a dostat se z Lesa kostí? To vám nepovím, přečtěte si knihu sami J stojí to za to.

Ještě jednu věc vám ale můžu říct, V knize se objeví postavy, které si budete určitě dobře pamatovat z předchozí knihy.

Naprosto dech beroucí kniha. Libilo se mi, že autorka zbytečně nerozvádí každou maličkost. Věci, které vám nedávají smysl a souvislosti se nakonec rozuzlí a vy se dozvíte to, co by vás ani ve snu nenapadlo.

Hodnocení:  

Tímto bych také chtěla moc poděkovat nakladatelství Slovart.sk za poskytnutí recenzního výtisku.