Společenský román a jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh zasazený do 50. let 20. století na americký jih. Je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška slečna Skeeter s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy - matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně. Za otázkami rasismu i postavením ženy ve společnosti tkví hlubší poselství o hranicích, těch skutečných i těch, které existují v našich myších.Nakaldatel: Knižní klub
Počet stran: 408
Vazba: vázaný
Vydáno:03/2011
Tak tahle kniha mi opravdu vyrazila dech.
Je napsána z pohledů tří žen. Aibileen a Minny jsou černošky a Skeeter je běloška.
Moje pocity:
Těžko vám můžu popsat všechny své pocity. Snad překvapení, údiv, nechápavost, lítost, rozčilení... je jich tolik. Kniha je úžasně napsána, okamžitě mě vtáhla do děje. Opravdu jsem si připadala jako v 50. letech 20. století. Bylo to tak živě popsáno. Každopádně si to musíte přečíst sami. Bylo by těžké popsat tady celou knihu.
Fakta:
To, jak se běloši chovali k černým bylo otřesné. Považovali je za méněcenné, za přistěhovalce, což je od nich teda dost děsné, když si uvědomíme, že Američané jsou taky přistěhovalci, nenarodili se tam. Přistěhovali se a původní obyvatelé (Indiány) vytlačili do rezervací, nebo povraždili. Ale hlavně, že se chovali, jako by jim tam vše patřilo.
Rozdíly:
Představa, že by černí bydleli ve stejné čtvrti jako běloši, byla nemyslitelná. To neexistovalo. Černí měli své čtvrti, běloši své. Že by černí mohli do obchodu pro bílé? Tak to opravdu ne! Jedině v případě, že měli uniformu hospodyňky a nakupovali pro své zaměstnavatele. Když popisovali obchod pro bílé, jak je tam čisto, všechno je čerstvé... a poté obchod pro černé, že na zemi je sláma, mléko je nakyslé... Je to hrůza. Myslíte si, že černí mohli získat normální práci? Ne! Mohli dělat jen hospodyňky, zahradníky... že by měli dělat v bance nebo tak, tak to neexistovalo.Nepochopitelné:
Co mě opravdu zaskočilo, bylo to, že v domech začali stavět záchody pro černé, které byly třeba v garáži, nebo na zahradě. Běloši totiž tvrdili, že černí mají nemoci a nechtějí je od nich chytit. V knize bylo popsáno, že když šel jeden černoch na záchod, zmlátili ho kovovými tyčemi tak, až z toho oslepl. Jen za to, že šel na záchod. Tvrdili, že šel na záchod pro bílé, ale přitom tam nebyla žádná cedule, která by hlásala zákaz vstupu černým, jen pro bílé! No, nikoho to ale nezajímalo, byl to totiž černoch.
Mládí:
Už jako malé děti vědí, že k bělochům se musí chovat s úctou, poslouchat, co jim nařídí... Matky uč své dcery pravidla, jaké musí dodržovat, když budou hospodyňkami u bělochů. Např.: neplést se do věcí bělochů, poslouchat a udělat, co jim nařídí, nikdy neochutnávat jídlo 2x stejnou lžičkou, odložit si na bok hrnek, talířek a příbor, co budou používat a pořád používat to stejné nádobí.Postavy:
Aibileen: velice milá, chytrá a moudrá žena. Dělá hospodyni a stará se o dítě. Zemřel jí její jediný syn. Je nejstarší ze třech vypravěček.
Minny: je dost hubatá a nenechá si nic líbit a právě proto má problém s prací. Odmlouvá zaměstnavatelům.
Skeeter: jediná z vypravěček, která je bílá. Přes to, že je bílá, černí ji nevadí. Rozhodla se napsat knihu o životě černých hospodyň. Což je trochu problém, protože tohle je dost ošemetné téma.
- víc nebudu prozrazovat. Navíc by bylo velice těžké popsat celou knihu. Nejlepší zkrátka bude, když si ji přečtete sami a vytvoříte si svůj obrázek.
Rozhodně stojí za to!
Hodnocení:
Originální obálka:
